Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Strukturní stabilita svarových spojů austenitických a feritických ocelí
Šohaj, Pavel ; Stránský, Karel (oponent) ; Sopoušek, Jiří (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Abstrakt Tato disertační práce shrnuje teoretické a experimentální poznatky z oblasti heterogenních svarových spojů progresivních austenitických a feritických žáropevných ocelí. Ke studiu byly vybrány tyto materiály: stabilizovaná austenitická ocel 316Ti, martenzitická 9 12%Cr ocel P92 a feritická ODS ocel MA 956. Hlavní pozornost byla zaměřena na studium dlouhodobé mikrostrukturní stability v průběhu vysokoteplotní expozice spojů typu austenit/ferit. Literární rozbor kriticky zhodnocuje současný stav poznání v oblasti strukturní stability svarových spojů pokročilých žáropevných ocelí. Praktická část byla realizována ve dvou směrech. Na základě chemického složení byly pomocí software ThermoCalc prováděny výpočty fázových rovnovah pro jednotlivé oceli. Tím byly získány základní představy o fázovém složení a chemickém složení fází v závislosti na teplotě. Souběžně s výpočty byly dlouhodobé vysokoteplotní expozici za různých podmínek podrobeny laboratorní spoj 316Ti/P92 vyrobený odporovým svařením a spoj MA 956/316Ti svařený elektronovým svazkem. Exponované spoje byly podrobeny fázové analýze. Byla sledována zejména stabilita svarového rozhraní. Pozornost byla věnována shodě výpočtu s experimentem ve srovnání s daty publikovanými v literatuře. Na základě výpočtů, experimentálních výsledků a literárních dat byla diskutována vhodnost použitých kombinací materiálů a formulovány úvahy o chování studovaných svarových spojů v průběhu dlouhodobé vysokoteplotní expozice. Na základě výsledků byla potvrzena předpokládaná míra strukturní stability spoje 316Ti/P92, zatímco v případě spoje MA 956/316Ti bylo zjištěno nestabilní chování.
Svařování heterogenních spojů laserem
Charvátová, Eliška ; Mrňa, Libor (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá svařováním dvou rozdílných materiálů laserem. Vzorky byly svařeny přímým vedením svazku i wobblingem, bez přídavného materiálu i s použitím vysokolegovaného drátu i s použitím difúzní bariéry ve formě niklu. Svařování probíhalo v různých ochranných atmosférách. Byly provedeny nedestruktivní (VT, PT, UT-PA, RT) a destruktivní kontroly (zkouška tahem za pokojové a zvýšené teploty, mikrotvrdost). Metalografie byla doplněna EDX analýzou vybraných prvků.
Automatizace procesu svařování HSS v prostředí JE
Charvátová, Eliška ; Mrňa, Libor (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce srovnává ruční a mechanizovaný způsob svařování při výrobě heterogenního svarového spoje. Vzorky byly svařeny z austenitických a feriticko-perlitických základních materiálů za použití stejného typu vysoko-legovaného přídavného materiálu. Geometrie spoje pro oba způsoby shodná. Byly provedeny nedestruktivní a destruktivní kontroly, srovnány strukturní změny v materiálech dané různým množstvím vneseného tepla do svarového spoje. Zvýšení korozní odolnosti vnitřního povrchu potrubí zajistí niklová vrstva.
Svařování heterogenních spojů laserem
Charvátová, Eliška ; Mrňa, Libor (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá svařováním dvou rozdílných materiálů laserem. Vzorky byly svařeny přímým vedením svazku i wobblingem, bez přídavného materiálu i s použitím vysokolegovaného drátu i s použitím difúzní bariéry ve formě niklu. Svařování probíhalo v různých ochranných atmosférách. Byly provedeny nedestruktivní (VT, PT, UT-PA, RT) a destruktivní kontroly (zkouška tahem za pokojové a zvýšené teploty, mikrotvrdost). Metalografie byla doplněna EDX analýzou vybraných prvků.
Automatizace procesu svařování HSS v prostředí JE
Charvátová, Eliška ; Mrňa, Libor (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce srovnává ruční a mechanizovaný způsob svařování při výrobě heterogenního svarového spoje. Vzorky byly svařeny z austenitických a feriticko-perlitických základních materiálů za použití stejného typu vysoko-legovaného přídavného materiálu. Geometrie spoje pro oba způsoby shodná. Byly provedeny nedestruktivní a destruktivní kontroly, srovnány strukturní změny v materiálech dané různým množstvím vneseného tepla do svarového spoje. Zvýšení korozní odolnosti vnitřního povrchu potrubí zajistí niklová vrstva.
Strukturní stabilita svarových spojů austenitických a feritických ocelí
Šohaj, Pavel ; Stránský, Karel (oponent) ; Sopoušek, Jiří (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Abstrakt Tato disertační práce shrnuje teoretické a experimentální poznatky z oblasti heterogenních svarových spojů progresivních austenitických a feritických žáropevných ocelí. Ke studiu byly vybrány tyto materiály: stabilizovaná austenitická ocel 316Ti, martenzitická 9 12%Cr ocel P92 a feritická ODS ocel MA 956. Hlavní pozornost byla zaměřena na studium dlouhodobé mikrostrukturní stability v průběhu vysokoteplotní expozice spojů typu austenit/ferit. Literární rozbor kriticky zhodnocuje současný stav poznání v oblasti strukturní stability svarových spojů pokročilých žáropevných ocelí. Praktická část byla realizována ve dvou směrech. Na základě chemického složení byly pomocí software ThermoCalc prováděny výpočty fázových rovnovah pro jednotlivé oceli. Tím byly získány základní představy o fázovém složení a chemickém složení fází v závislosti na teplotě. Souběžně s výpočty byly dlouhodobé vysokoteplotní expozici za různých podmínek podrobeny laboratorní spoj 316Ti/P92 vyrobený odporovým svařením a spoj MA 956/316Ti svařený elektronovým svazkem. Exponované spoje byly podrobeny fázové analýze. Byla sledována zejména stabilita svarového rozhraní. Pozornost byla věnována shodě výpočtu s experimentem ve srovnání s daty publikovanými v literatuře. Na základě výpočtů, experimentálních výsledků a literárních dat byla diskutována vhodnost použitých kombinací materiálů a formulovány úvahy o chování studovaných svarových spojů v průběhu dlouhodobé vysokoteplotní expozice. Na základě výsledků byla potvrzena předpokládaná míra strukturní stability spoje 316Ti/P92, zatímco v případě spoje MA 956/316Ti bylo zjištěno nestabilní chování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.